Tak a je tu další díl, omlouvám se za spoždění, ale omylem jsem zmáčkla zpět a celý tento díl jsem musela přepsat od znova. Tohle mi fakt někdo dělá naschvál....Tak si to užijte..!
Zvedli se, zasunuli židličky, na kterých seděli a mířili rovnou k nám. Začala jsem zmatkovat a na čele se mi objevily krůpěje potu. Holky si všimli, že se moje chování začíná měnit a dívali se na mě jako kdybych se zbláznila. Jenže já jsem se nezbláznila, já se teprve zblázním, protože jestli se zase začneme hádat, tak můžu rovnou napochodovat do blázince. Lenno, klid, žádné hádání, žádné zmatkování, to zvládneš..!
Lenna: Omluvíte mě na moment dámy? Pípla jsem a cítila, jak se mi po studené tváři kutálí malá slzička.
Marika: Lí, ty brečíš, proč?
Lenna: Né, já rozhodně nebrečím, dívej, něco mi spadlo do oka, jen si tu slzu utřu a bude to v pořádku. No, vidíš něco teď? Své naprosto praštěné vystoupení jsem zakončila úsměvem od ucha k uchu a Marika se tomu jen zasmála. Jenže potom se znovu zamračila.
Marika: No tak, vyklop to a nedělej z nás blbce.
Lenna: Já, já musím, ehm, na záchod. Hned jsem zpět. Otočila jsem se a...
Lenna: Á, áhoj Colline. Co ty tu děláš? Málem jsem spadla a zároveň jsem dostala i šok. Moje zapomínání a koncentrace je v "čudu". Zase ta holka, zase ty vzpomínky, zase ten kolotoč. Nesmím se hádat, protože tentokrát by se na mě rozzlobil ještě víc a možná bych to ani nepřežila. Je to výbušný typ kluka, který nesnáší podrazy a hlavně nesnáší, když někdo neplní jeho příkazy. Já jsem mu ale nic neudělala, jen jsem tu s kámoškama na kávě. To je snad zakázané..?
Collin: Lenno, co tu sakra děláš? Ty si snad nevzpomínáš, co jsem ti o tomhle místě říkal? Zařval na mě. Jeho oči se změnily v úzké čáry a zamračená ústa je skvěle doplnila. Šel z něho strach. Nemohla jsem si nevšimnout toho, co jsem mu udělala. Bože, jsem násilník. Vždyť to jsem mu udělala já.
Camila: No a já jsem se ti ani nepředstavila, jsem Camila N.... Natahovala ke mě ruku, když v tom..
Collin: Cam, přestaň. Nech ji být, je to přece moje bývalka a s tou se ty kamarádit nebudeš. Chytil jí ruku a pevně ji stiskl, až jsem v jejích očích zahlédla bolest.
Camila: Ano miláčku, promiň..
Collin: Jo a Lenno, ještě jsi mi nevysvětlila, co tady děláš. Podíval se na mě svýma očima a já začala mít strach, protože mě nenapadala ani jedna výmluva, která by můj "hřích" smazala.
Lenna: No, víš, to bylo překvápko na rozloučenou... Tadáá..
Collin: Cože? Zbláznila si se, nemám tě odvést do blázince, protože takovouhle tě neznám.
Camila: S ní jsi chodil, bože ty jsi tak trapná.
Lenna: Já jsem trapná? A chceš vidět ještě něco trapnějšího? A nebo radši ne, běž si stoupnout támhle k pultu a nebi vypadni, jinak ten tvůj zmalovanej xichtík bude pouze vzpomínka. Nechápu Colline, jak sis mohl vybrat takovou cuchtu, vždyť ji stejně....
Collin: Brzdi... Zavrčel na mě a já pochpila, že už to fakt přeháním. A co moje kamarádky? Ty celou dobu ani nedutaly a sledovali nás, ač nevěděli, která bije nebo důvod, proč tato hádka vůbec vznikla.
Marika: Může mi někdo vysvětlit, co se tu děje? Zašeptala do ticha, které na malou chvíli nastalo. Bylo slyšet jemné cvaknutí jejích "mega" podpatků a hlavně její hlas. Později se k ní přidala i Misty, která musí být vždy středem pozornosti. Obě naléhaly, jen Debb to nějak nezajímalo.
Collin: Do toho vám nic není, vy husy. To je naprosto cizí věc, která vám může být jedno.
Marika: Nám to teda rozhodně není cizí, protože ona je naše kamarádka a časem by nám to stejně řekla.
Lenna: Já jim to řeknu, mají pravdu. Stejně po těch slovech, co jsi mi řekl, už k tobě necítím ani kapku lásky, ať jen svět pozná, jaký jsi hajzl. Milovala jsem tě, teď už ne. Marika se nadšeně usadila a čekala, až začnu.
Ukázala jsem ne ně prstem. Camila se k němu jenom přitiskla, protože čekala, že jí něco udělám, jenže já jsem na nic takového ani nepomyslela. Chtěla jsem jim to všem vylíčit, chtěla jsem to vylíčit tak, jak to cítím já. Nadechla jsem se a začala.
Lenna: Všechno to bylo tak...
Marika a Misty napjatě poslouchaly, hltaly každé slovo, které vyšlo z mých nezbedných úst. Každá věta pro ně znamenala další odkrytý dílek mého příběhu, každý odstavec, byl pro ně nové dobroudružství. Mar se pokaždé příblížila o malinkatý kousíček na své malé židličce a já čekala, že ji za chvilku budu sbírat ze země..
Mé vyprávění, ale někoho nezjímalo. Byla to Debby. Celou dobu jen hleděla ven z velikánského okna a sledovala malé děti na ulici. Jak skotačí, kreslí si na chodník, hrají různé hry. Začínala se mi vzdalovat, už jsem v ní neviděla tu nejlepší kamarádku, která mi naslouchá v každém ohledu. Poslední dobou mi připada, že je mi poříd cizí a cizí. Bojím se, že to jednou zajde tak daleko, kam ani nechci, aby to došlo...! Jenže ona tomu moc nepřispívá. Ztrácím ji, ona ztrácí mě. To naše nádherné přátelské pouto se vytrací, jakoby mizelo v mlze, která i naše přátelství odnáší do vzduchoprázdna, kde se rozplyne a nezbyde z něj ani smítko.
Vše jsem dovyprávěla, můj hlas utichl a v kavárně nikdo nemukl. Ukázala jsem na něj, všechny zraky upřely na mě a já to všechno dokončila posledními větami.
Lenna: Colline, myslela jsem si, že tě někdy změním, jenže jsem se mýlila. Ty jako sobecký a umíněný hajzl, se nikdy nezměníš. Kdysi jsem v to tajně doufala, ale moc dobře jsem věděla, že ti to dlouho nevydrží. Čekala jsem, že mě opustíš, ne takhle, ale čekala. Myslela jsem si totiž, že tě přistihnu s někým v posteli, ale ty jsi mi to nasolil takhle. Věděla jsem, že se s tebou něco děje, protože jsi pětkrát zrušil naše rande a já "něco čekala". Vím, když jsi mi ty kopačky opravdu dal, vybuchla jsem, ale ono to bez vzteku a slz nejde. Ještě před hodinou jsem doufala, že se jí dáš kopačky, teď už ne. Ty jí ty kopačky stejně dáš, já to vím, nevím kdy, ale jednou se to prostě stane, protože TY nikdy nevydržíš s jednou holkou. Nesnáším tě, ale přesto ti nikdy nebudu přát nic zlého. Po těchto slovech jsem se na něj dlouze podívala a vyběhla ven. Do města, odreagovat se a nakoupit si něco, co mě v tuto chvíli potěší.
Ve městě je plno lidí, nečekala jsem, že tu bude hlava na hlavě. Auta neustále čekají na přechodech a autobusy jezdí o sto šest. V obchodech je plno lidí a já díky své klaustrofóbii mezi takovéhhle davy nemůžu. Zaprvé by mě ušlapaly a zadruhé bych se mezi nimi zhroutila. Proto pozoruju oblečení, hry, parfémy, kosmetiku jen za výlohami a koukám, co bych si příště koupila. Většina obchodů je zavřená a můj oblíbený butik není výjimkou. Majitelka odjela na dovolenou na Bahamy a obchod nechala napospas velkoměstskému ruchu. Celá zahleděná jsem ani nespozorovala, že mám strašně málo času. Otočila jsem se a autobus, ve kterém jsem měla v plánu odjet, mi nenávratně mizel před očíma.
Autobus mi sice ujel, ale aspoň mám plno času na přemýšlení. Baví mě pozorovat lidi, baví mě přiřazovat jim vlastnosti, věk, domov. Všechno to si můžete vymyslet. Čekání mě nikdy nebavilo, ale poslední dobou mám hlavu plnou zbytečností a chvilka klidu mě vždy potěší. Měl by přijet za patnáct minut, takže mám docela dost času na své pozorování.
Za dvacet miut jsem autobus zahlédla za první zatáčkou, která míří přesně k zastávce, kde čekám. Zašmátrala jsem v kapse, ale nic jsem nenašla. Místo peněz na autobus jsem vytáhla malý červený bonbón. Autobus se ke mě pomalu přibližoval a já čekala, že na těch podpatcích poletím domů. Rychle jsem se ohlédla a na druhé straně ulice jsem uviděla blýsknout se malou penízku. Támhle je, na nic jsem nečekala a rozběhla jsem se pro ni.
Lenna: Uff, stihla jsem to... Měla jsem veliké štěstí, protože se k autobusu nahrnula malá partička puberťáků, kteří kopali do autobusu a řidič je musel odehnat. Nechápu tyto teenagery, co na tom vidí, já jsem v jejich věku dělala poslušně úkoly a hrála si na ulici s dětmi. Teď už mě čeká pouze vyhřátá postel a slaďoučké pyžamo..
1) Myslíte, že se dnes ještě něco stane? (Ano/Ne)
2) Je Debby jiná a nebo měla pouze špatný den?
Můžete typovat, ale odpovědi naleznete, až v příštím díle tohoto komixu.
Moc vám děkuju, za přízeň a snad se vám tento díl i celý komix bude líbit nadále.
Ali-sha*
Tak by si to Collin přál 
1)ne:)
2)myslím,že není,prostě je jen jiná než ostatní drbny:)